Skip to main content
Category:

Na vodu

Salza pohledem začátečníka

Láká tě divoká řeka, ale pořád sbíráš odvahu? Nevíš, zda na to máš? Zjisti, jaké to bylo pro nezkušeného vodáckého nováčka na Salze. Přinášíme interview s Katkou N. :-). Počti si o jejích zážitcích, zbav se strachu a vyraz s námi na nezapomenutelný víkend .
Ahoj Káťo, tvoje první divoká řeka byla Salza, já bych se ale nejdříve chtěla zeptat, jaké byly tvé zkušenosti s vodou ještě před Salzou? Jaké řeky konkrétně jsi sjela?

No, pokud nepočítám nějaké první zkušenosti „z rychlíku“, kdy jsem na sportovním kurzu s vysokou školou seděla prvně v kajaku a pokoušela se sjet jez na Bechyni v jižních Čechách, pak moje jediná vodácká zkušenost před Salzou byla dvoudenní záležitost na Vltavě. Tam to ale spíše než o vodě bylo o „řekněme“ socializaci 🙂

Jezdila jsi vždy jen na háčku nebo jsi si i zkusila někdy před Salzou řídit loď?

Navážu na první odpověď. Na kajaku jsem byla donucena i zkusit loď řídit, ale spíše to vypadalo, jako by loď řídila mě :-). Na kánoi jsem nikdy před Salzou loď neřídila, takže jsem se tam vydala jako totální amatér, ale se zkušeným zadákem.

Co bys doporučila tomu, kdo chce vyrazit na Salzu jako na první divokou řeku? 

Určitě je dobré si zjistit stav vody, protože to dost ovlivňuje náročnost řeky. Poté je potřeba mít zkušeného zadáka, který umí loď ovládat a který zvládne poradit, jak zvládnout všelijaké situace. Určitě doporučuji i se nechat poučit, jak číst vodu – jak vybrat správnou cestu na řece, jak poznat nebezpečná místa s předstihem apod. Další důležitou věcí je správné vybavení – vhodné neoprenové oblečení, helma, vesta, atd. Jde o alpskou řeku, tj. i v době největšího parna má voda zhruba 7 °C a pokud se uděláte, i s neoprenem budete mít co dělat, abyste popadli dech, natož abyste ještě zachraňovali samotnou loď a případně svého spolujezdce.

Co se ti na sjezdu této řeky líbilo nejvíce a co naopak nejméně?

Nejlepší bylo asi projíždění peřejí a ten adrenalin. Bohužel jsme řeku jeli v době, kdy byl nízký stav vody, takže jsme jeli dva dny úplně stejné úseky, což trošku na atraktivnosti vzalo, ale díky skvělému počasí byla pro mě Salza nezapomenutelným zážitkem. Člověk musí být neustále ve střehu, musí být připravený zabrat i v momentě, kdy se bojí a nemá síly, protože nemá na výběr. Jo, adrenalin je asi to, co se mi kromě skvělé party na Salze líbilo nejvíc. 

Máš nějaké tipy, co si šikovného sbalit s sebou?

Jak jsem již uvedla, kromě povinné výbavy jako je helma, vesta, neopren, házečka,… je dobré mít s sebou více lodí, které v případě nehody mohou pomoct se záchranou. Salza se zpravidla jezdí tak, že si člověk doveze alespoň jedno auto do cílové destinace, kam chce ten den dojet, aby si sebou právě nemusel v lodi tahat žádné důležité věci. Riziko překlopení je značné a v divoké řece je pravděpodobnost záchrany věcí velmi nízká. Do lodi je tedy dobré si vzít pouze nějakou sváču, pití a případně KPZ. 

Kolikrát jste se cvakli? 🙂

V naší skupince byl tento počet velmi nekonzistentní. Naše posádka se vyklopila jednou, téměř na začátku, kdy jsem se údajně velmi dobrovolně vrhla do vody při první lehce kritické situaci. Ten šok z ledové vody je dobré si asi zažít, protože dokud to člověk nezažije, nikdy nepochopí, jak se koupající v takové situaci cítí (rozuměj já opravdu bojovala o život :-D). Druhá posádka zvládla oba dny bez jakékoli nehody, nicméně třetí posádka (ne úplně zkušený postarší kajakář) se první den udělala zhruba 7x, poté jsme kajakáře už museli vytáhnout z vody a nechat ho zhruba v půli trati, kde jsme ho pak při zpáteční cestě nabrali autem. Jinak by nám už promrzl na kost (upozorňuji – i přes parný den!).

 

Text: Veronika Schubertová, Kateřina Novotná

Foto: CoolCamp Salza 2022

By 0 Comments

Má první divoká řeka – Salza

Když jsem se poprvé v roce 2017 vydal na Salzu do Rakouska, vůbec jsem netušil do čeho se to vlastně pouštím. Sedl jsem do auta, které bylo plné známých i neznámých lidí a frrr k hranicím. Domovinka, pivečko a za pár chvil nás už vítalo Rakousko.

Těch 6 hodin jízdy proměnilo krásný slunečný den na tmu jako v pytli. Nešlo vidět ani na konec vlastní ruky. Čelovky nabyly svého smyslu a postavený stan byl pobídnutím k odchodu k blízkému samoobslužnému baru v kempu. Sledoval jsem hvězdy na nebi a poté šel na kutě. Dobrou noc.

“No ty kráso! No ty vo*e!” ráno, které mi doslova vzalo dech. Přísahám na celý CoolCamp, že jsem nic krásnějšího neviděl. Pro představu, zavři oči. Teda, až si to dočteš, tak je zavři. Otevřeš stan, a svěží horský vánek se dotkne tvého obličeje, modré azurové nebe s pár bílými mraky jako z pohlednice. Sluníčko a hory na otevřeném zeleném prostranství. Spadla mi brada, srdce se otřáslo radostí. Tento pocit přeji zažít úplně každému. To nejde popsat, to musíš zažít.

Salza, Řeka učitelka.

Salza má právem toto oslovení. V prvním úseku jsem si říkal: “pohoda, klid” a pak najednou “ty jo, sakra, sakra, nestíhám”. Ale šel jsem do toho s poctivým tréninkem instruktora. Trénoval jsem otáčení, náklony, přípichy. Neopren mi sedl, takže žádný strach. Chlapec k nakousnutí.
Můj háček, čti Krtek, teda Petr byl skvělý. Hlavní vodák se srdcem na pravém místě a rozumem na rozdávání. Rady předal, potřebné vysvětlil. Všechny informace jsem měl.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Ve městečku Wildalpen, kde se nachází i obrovská peřej nás i ostatní Krtek naučil záchranu házečkou. Co to vlastně je? způsob záchrany. S vodou neradno bojovat. Tuto záchranu jsem vyzkoušel na vlastní kůži. Neboj, v rámci tréninku. Byl jsem dokonce byl ten, který na povel: “skoč” skákal do rozdováděné vody jako tester. Tento silný zážitek ze sebe nikdy nedostanu. Ani nechci. Záchrana házečkou, tedy kusem lana v pytli je zážitek, který chceš vyzkoušet, tedy pod dozorem. Věř mi.


Každý večer je skvělý. Atmosféru si zamiluje i největší morous. Kytárka, zpěv, špekáčky, oheň, pivo, domovinka, teplo a v hlavě skvělé vzpomínky na sjezd. Ráno opět výhled, do kterého bych si přál probouzet dnes a denně.

Už jako profesionál, teda skoro

Druhý den vodáckého výletu už jsme byli všichni profesionálové. Cítil jsem se tak já i zbytek účastníků zájezdu. Vydali jsme se střemhlav přímo do peřejí. Projížděli jsme dechberoucími kaňony, kde šlo pouhým okem vidět 15m hluboko. Ryby,  život ve vodě jako na dlani.
Oči mi přecházeli ze snad 50m vysokých skal. Krásně zde jde vidět, kde kdysi protékala voda a teď je z toho pastva pro oči.

Superman a přírodní tobogán

Moc jsem si užil i obří skokanský můstek, kde jsme skákali jako diví, dokonce jeden z nás Martin skočil SUPERMANA! Já na to odvahu neměl.

Salza má vše, pro co jsem ochotný se zde vrátit. Zatáčky, peřeje, kameny, válce a nádherná příroda.

Když Krtek zavelel, že se blíží konec, zavalil mě takový pocit smutku. Ale ejhle. “Překvapení”, Přírodní tobogán. Tak to je něco pro mě. Hádej kdo byl dobrovolník. Ano, sto bodů, já. Celých 50 m s koncem v klidné, stojaté vodě. Sjel jsem to tak 10x, dokud jsem nepadl únavou. Bylo to skvělé.
Potom ale přišel očekávaný finiš. Koncová fotka a směr Ostrava. 
Miluju to tady a pokud můžu něco od srdce doporučit, je to Salza.
Jedu i tento rok, přidáš se?
Vodácké ahoj,
Kuba,

Hlava CoolCamp.cz

P.S: Takhle to vypadalo s námi loni. Koukni na naše videjko. 🙂

 

By 0 Comments