V Kempu Pod Templštýnem, 14.8.2026

Maminko, tatínku,

posílám vám vzpomínku z letního tábora pro dospělé.

Letos sme sa dostali až do pravěku a to byste nevěřili, ale nemosím sa kúpat ani česat a eště su za hvězdu, protože to vypadá jako součást kostýmu! Lidi tu na sebe pokřikujú kameni, šéf nám pořád představuje svoju ženu a když jdeme spat, říkáme si místo dobrou noc drž hubu. Já to tu miluju!

Rozdělili nás do týmů a už sme sami dokázali rozdělat oheň, vlastnoručně sme kuchali a opékali rybu, stavíme si vlastní jeskyňu a do toho sa snažíme získat si přízeň bohů! Tak třeba dneska sme na přání boha Satana spali pod širákem, bohu Groonovi sme stavili lidsků pyramidu, akorát na boha Meka pořád čekáme. Prý je na velké.

Ranní rozcvičku sem zatím nestihla ani jednu, za to sem ale stihla utratit kapesné na baru a vůbec bych sa nezlobila, kdybyste poslali další. Vůbec sa ale nemosíte bát, mám tu tak dobré kamarády, že mňa doprovodili až do chatky. Dokonca nekolikrát.

Jídlo je tu tak dobré, že ho jíme vestoje, občas nekdo padne k zemi a řve, že chce hostinu, a aby toho nebylo málo, chodili sme půl dňa pozadu.

Stíháme ale aj sportovat, úplně nejlepší byl srnabal a vlnobití, po kterém mňa břišáky bolíja eště teď. Jinak je tu kopec srandy a vůbec sa mně nechce dom, doufám, že pojedu aj příští rok! 

Váš Čak 💝

Divajte, takto sa tu máme:

A za chvilu zas jedu pryč! Sem: