Na hory stopem? Proboha proč?!


Na hory stopem? Proboha proč?!

28/11/2019




Když jsme se balili na svou první cestu, hodně jsme zvažovali jak se tam dopravíme. Nakonec padla volba na vlak. Přesto jsme řešili v naši cílové destinaci otázku toho, jak se pohybovat mezi vesnicemi a horami. No a tuhle jsme zjistili, že budeme v zemi, kde je naprosto běžné stopovat. Zvláště mezi vesnicemi, kde žádná MHD neexistuje.
 

S velkými obavami, naučen jak nebezpečné to je, jsem vztyčil u cesty poprvé palec. Buď šlapat večer 40km pěšky po silnici nebo si zkusit někoho stopnout. .. Takže nebylo moc nad čím přemýšlet. To bylo snad před pěti lety. Všechny stopy jsem doposavaď překvapivě přežil. Někde jsem si postál několik hodin, někde to zase byly naopak vteřiny. Tak jako tak, tento způsob přepravy jsem si zamiloval. Přečti si pár důvodů proč.

1) Poznáš zemi lépe

Dle mého, pokud člověk jede MHD nebo vlastním autem, většinou nemá důvod k interakci s místními lidmi. Když člověk stopuje, tak moc na výběr nemá. Můžete strávit s řidičem v autě i několik hodin. To už většinou nějaká ta konverzace proběhne. Hlavně řidič často zastaví právě proto, že si chce s někým povídat po cestě. Potom máte vedle sebe obrovský zdroj informací o dané zemi! A místní Vám velice rádi povykládají, jaké to u nich je. Když po cestě musíte vystřídat 4 nebo 5 aut, tak vězte, že budete chytřejší než z nějakého článku na wikipedii.

 

2) Cizí jazyk

Jestli se bojíte mluvit cizím jazykem, stejně jako jsem se bál já, tak stopování je na to úžasná terapie. Cizinci (na rozdíl od vašeho vyučujícího angličtiny) Vám spoustu chyb v jazyce budou tolerovat. Naopak budou rádi, že si s nimi vůbec povídáte. Tuhle nám chlapík zastavil (aniž bychom stopovali) jenom proto, že jsme vypadali jako cizinci a strašně rád by si procvičil angličtinu. Pomohlo nám to všem. A ještě nás svezl přes 250 km.

3) Zážitky

Dovolená se stane zážitkově mnohem intenzivnější. Nikdy nevíte na koho narazíte, za jak dlouho vám někdo zastaví, kam vás doveze. Byť se někomu může zdát ta nejistota nepříjemná, díky této nejistoty jsou ty zážitky mnohem silnější. Na Islandu jsme jeli s místními průvodci. Ti nám s nadšením navrhli udělat zajížďku na jeden přírodní úkaz, o kterém jsme neměli ani páru. Stálo to za to. V Rumunsku jsme byli pozváni na večeři, v Německu jsme získaly nocleh. A bylo toho mnohem více. Přestože tyto věci v plánu nebyly, a dokonce nám bylo hloupé, takové nabídky přijmout, byli jsme překecáni a ve výsledku to byl opravdu úžasně strávený čas.

4) Poznáš místní dobrotu

Většinou opravdu zastavují lidé, kteří chtějí pomoci, zkrátit si svůj čas během cestování nebo poznat nové lidi. Když už jsem byl z nějakých zemí na nervy, tihle lidé mi ukázali, že to tam opravdu může stát za to. Po pár horších zážitcích to bylo fajn osvěžení. V Srbsku jedna starší paní poručila místnímu řidiči nás vzít. Chvíli se ji bránil, poté povolil a nedobrovolně nás naložil do dodávky. Seděl jsem 2 hodiny cesty v kufru na autobaterii, jelikož neměl místo. Přesto jsme se dostali z místa, kde jsme byli zaseknuti snad na 4 hodiny. Paní nám ještě před odjezdem dala svačinku z jejího stánku, kde prodávala. V Maďarsku mi místní policisté stopli dodávku. Pod pohrůžkou dlouhé kontroly, řidiči doporučili mě svézt, když už máme stejnou cestu (300 km do Budapeště).

5) Ušetříš

Byť tohle byl pro mě ten nejméně významný důvod ke stopování, bylo by hloupé, to nezmínit. Opravdu jsem spoustu cest mohl podniknout jenom díky tomu,že jsem ušetřil dost peněz na dopravě. Jinak bych seděl doma jak švestka. 
Když zpětně přemýšlím nad zážitky z cestování, vždycky mi vyvstane na mysli spoustu těch, které mám ze stopování. Zvlášť, pokud to bylo s nějakým blízkým spolucestovatelem, se kterým to mohu dodnes sdílet. Možná právě díky takovýmto zážitkům se spolu vůbec ještě bavíme 😀
Nejhorší, co se může stát je, že tě někdo znásilní, kuchne nebo se s tebou vyseká. Ale ušetříš pár peněz za jízdu vlakem a to podle mě za to stojí.